Keyhole, labyrinth of the soul
Galeria Szara/ Katowice/ 29.9-27.10.2017
Kurátorská spolupráce: Jakub Adamec
Klíčovou dírkou duši normálně nevidíš. Když se ti podaří být někomu hodně blízko, můžeš ji začít trochu vidět, tušit. To už se ovšem objevují i odbočky a rohy labyrintu.
Pavla Malinová je jednou z nejzajímavějších českých malířek mladé generace. Její první polskou sólo výstavu Keyhole, labyrinth of the soul tvoří série Pavliných nejnovějších obrazů převážně z letošního roku. Zhruba v posledních třech letech pak můžeme, a to převážně v její malířské tvorbě, vidět opakující se vizuální motiv, tvarový a dvojsmyslný prvek: dírka – figura. Konkrétně klíčová dírka se objevuje až v nejnovější sérii. Labyrint se objevil už dříve.
Malby Pavly Malinové jsou kódovanými zprávami. Vyznačují se bohatou formativní hrou s prožitkem, který je základem její imaginace. Toto tavení, přeskupovaní a formování tvarosloví popírá perspektivní či racionální uvažování. Vizuálně i obsahově čerpá vlivy z ezoterického (trash ezo) a folklórního umění (folkpunk), popkultury a z dobré znalosti malířských jazyků vycházejících z dějin umění a jejich odkazu. Prolíná se zde vědomé s nevědomým, poznatky a zkušenosti s emocemi. Syntéza figury a abstrakce (struktur a ornamentů). V obrazech nacházíme symboly, stopy osobní i kolektivní paměti, psychiky i kultury. Názvy děl jsou často slovními hříčkami (cit pro ně Pavla předvedla už jako textařka a zpěvačka v elektropunkblackpopové skupině Like She v období svých studií na Fakultě umění v Ostravě). Její výraz je někdy rozmáchlý, jindy jemný a křehký. To vše dává vzniknout specifickému malířskému jazyku, do kterého šifruje své obrazy, citlivé reakce na svět vnější i vnitřní a vytváří svůj vlastní svět, který je vybudován na metaforických pozicích, občas obalený do ironického hávu. Pavla miluje všechno co je hybridní. Svoboda kreace vytváří obrazovou formu.
Jakub Adamec
